Duše umělcova má promlouvat skrze kámen, jež mu propůjčí život, pohyb a emoce.

Gian Lorenzo Bernini

O vzájemné rivalitě dvou talentovaných umělců barokního Říma – Francescu Borrominim a Gianu Lorenzovi Berninim už bylo napsáno i natočeno hodně. Ani já sama jsem se tomu nevyhnula v kapitole věnované náměstí Navona v knize Římské fontány. Uzavřený Borromini a excentrický žárlivec Bernini (kvůli milence Costanzii Bonarelli byl připraven zabít vlastního bratra železnou tyčí, jak o tom vypráví dobové kroniky) se potkali při práci na baldachýnu v bazilice svatého Petra ve Vatikánu, který si objednal papež Urban VIII. (Maffeo Barberini). Barokní konstrukce označuje místo hrobu svatého Petra v raně křesťanské nekropoli pod úrovní dnešní baziliky. Práce byly zahájeny v roce 1626.

Včelička z erbu rodu Barberini (jsou celkem tři)

Borromini připravuje návrhy a technické řešení náročné stavby uvnitř chrámu. Dohled nad celým projektem je svěřený Berninimu, oblíbenci papeže Urbana VIII. Konstrukce bude mít bezmála třicet metrů, přesně 28, 74 metrů do výšky. Jde o dílo architektonické a současně sochařské, čtyři vzdušné sloupy mají připomínat Šalamounův chrám v Jeruzalémě. Osazovaly se jako první v roce 1629. Mají 11 metrů a stojí na mramorových podstavcích o výšce 2, 6 metrů. Další čtyři roky trvalo, než se vytvořila horní část baldachýnu. Zezdola se zdají čabraky malé, ale ve skutečnosti mají velikost dospělého člověka (jsou vyrobeny ze dřeva), a nahoře je tak vysoký a rozlehlý prostor, že je možné se tam procházet.

Základní kámen stavby baldachýnu – vystavený v paláci Barberini

Začátek prací připomíná základní kámen označující pohřebiště vzniklé před dvěma tisícovkami let. Na kameni vyryté jméno Urbana VIII. Francesco Borromini následně osadí korunu baldachýnu okřídlenými anděly, putti a globem nesoucím křesťanský kříž. Aby stavitelé dokázali vyhovět papežově požadavku na ohromné množství pozlaceného bronzu, museli antický Pantheon doslova obrat o jeho výzdobu. Odtud pramení ona známá vtipná hláška, kterou po Římě roznesl Pasquino, nejznámější mluvící socha: „Co neudělali barbaři, dokonali Barberiniové.“

Baldachýn byl slavnostně inaugurován v červenci roku 1633. Je důkazem, že i přes vražednou rivalitu panující v tehdejším Římě, se našel prostor pro spolupráci, jejíž výsledek zvedá hlavy všech, kteří vejdou do největšího křesťanského chrámu světa.

text a foto Michaela Krčmová